Osvěta
Osvěta v oblasti kadeřníctvi
-
Česání Vlasů - Jaké vlasy, takový kartáč
-
Mytí vlasů - Jak správně pečovat o vlasy
-
Proč přicházíme o vlasy?
-
Vlasová ambulance
Jaké vlasy, takový kartáč
Najít pravý hřeben a zejména kartáč rozhodně není jen tak, přestože se nezdá, že by na tom mohlo být něco složitého. Teprve když vyhovující nástroj vezme za své, ukáže se jeho nepostradatelnost.
Kartáče a hřebeny musí být v první řadě takové, aby nepoškozovaly ani vlasy, ani pokožku. K tomu je zapotřebí s nimi umět správně zacházet. Nejlepší školou je pozorně sledovat kadeřnici při práci, a klidně se jí zeptat za různé vyzkoušené triky.
Jeden hřeben nestačí
Nemusíme to mít doma jako v salónu, ale s jedním hřebenem nelze vystačit, především u dlouhých vlasů. Při nákupu je dobré zjistit, zda zuby nejsou příliš ostré. Přejedeme-li jimi po hřbetu ruky a zanechají za sebou nepříjemný pocit i stopu, nejsou v pořádku.
Z hygienických důvodů se vyplácí podle možností používat výrobky ze světlého plastu nebo dřeva, protože je na nich snáze vidět nečistota. Takových se objevuje na trhu poměrně málo. Česat se hřebenem někoho jiného, byť rodinného příslušníka, je jako dělit se s ním o společný ručník. Každý má mít své nádobíčko, a také se o ně sám starat.
Špička s hustými zuby se používá na oddělování jednotlivých pramínků a jejich tupírování.
Hřeben širokozubý je vhodný na rozčesávání mokrých a běžnou údržbu kudrnatých, hustých vlasů.
Po vysušení se má účes už jen načechrávat hřebenem s dlouhými zuby.
Těžko se zvyká na nový
Při sušení přicházejí kartáče ke slovu poté, co už jsou vlasy rozčesané a částečně zbavené vody. U krátkých je celkem jedno, zda vezmeme do ruky úzký plochý, nebo malý kulatý, aby kštici od kořínků nadzvedl. Vždy se však na něm musí vlasy dobře zachytit, na čemž mají podíl delší zaoblené štětiny. Pramen by měl po usušení na kartáči ještě chvíli chladnout, tvar účesu pak déle vydrží. Při manipulaci s mokrými vlasy však pozor na výrobky s kuličkami na konci štětin. Často jsou příčinou zatrhávání, neboť se porost na ně zachytí nebo namotá.
Čím delší vlasy, tím větší lze použít pro tvarování průměr kartáče. Pokud jde o kvalitu, stále ještě není nad žíně, i když je takřka vyřadil plast a kov. Správná konstrukce foukacích kartáčů je taková, aby jimi mohl dobře proudit teplý vzduch. Nemálo záleží na příjemném držení v ruce. Protože právě v souhře všech drobných individuálních požadavků tkví hodnota kartáče, bývá těžké si zvyknout na nový, vždycky v něčem trošku odlišný.
O kartáčování vlasů obecně panuje mnoho mýtů. Za nejhorší lze považovat ten, který říká, že je nutné každý den stokrát za sebou projet kštici, aby byla krásná a zdravá. Protože se lze při tom jen těžko vyhnout styku s pokožkou, bude výsledkem leda její podráždění a větší produkce mazu. Opatrné provzdušnění od kořínků ke konečkům vlasů, s hlavou skloněnou dolů, však naopak nikdy nemůže být na škodu.
Foto: 1.Iontový kartáč -Panasonic ; 2.hřeben - Avon ; 3 Sada kartáčů - Avon; 4. kulatý kartáč Oriflame
Zdroj: Jana Tomsová, Právo
Jak správně pečovat o vlasy
Zdravé, krásné vlasy touží mít snad každá žena. Jelikož i při pouhém mytí vlasů lze udělat hned několik chyb, které mohou mít vliv na kvalitu vlasů, připravili jsme pro vás seriál článků týkající se vlasů a péče o ně. V prvním díle se zaměříme na obecné zásady správného mytí vlasů.
Zásady správného mytí vlasů
Před mytím vlasy vždy důkladně pročesejte či vykartáčujte, tak aby nebyly zacuchané
Vlasy a vlasovou pokožku namočte v teplé vodě. Poté do nich rovnoměrně naneste šampon. Konečky prstů jemně masírujte vlasovou pokožku a to nejméně půl minuty.
Při prvním nanesení by šampon neměl pěnit, čistící složky by se měly spotřebovat na odstranění mazu a špíny. Až při druhém nanesení šamponu, by měla vzniknout pěna, jako důkaz čistoty vlasů.
Poté vlasy řádně opláchněte. Doba oplachování by měla být pětinásobně delší, než vlastní mytí šamponem.
Z vlasů jemně vymačkejte vodu a zaviňte vlasy do zahřátého ručníku. Vlasy nikdy nedrhněte.
Nakonec vlasy pročešte a nechte oschnout.
Jak vybrat ten správný šampon
V dnešní době se na trhu objevuje obrovské množství šamponů různých značek, vhodných pro určitý typ vlasů. Vybrat z nich ten nejlepší pro naše vlasy není vůbec jednoduché, proto je dobré znát radu odborníka či alespoň číst doporučení výrobce. Např. silně odmašťující šampony se doporučují používat maximálně dvakrát týdně. Jemné šampony, pak lze používat denně.
Proč přicházime o vlasy?
Vypadávání a špatná kvalita vlasů mají vždy vnitřní příčiny. Názor oficiální medicíny:
POHLAVNÍ HORMONY. Kolísání hladin pohlavních hormonů se může objevit například po porodu. I přechodný nadbytek hormonu prolaktinu způsobí vypadávání vlasů. Většinou se však porucha sama od sebe upraví a kvalita vlasů se zase zlepší.
HORMONY ŠTÍTNÉ ŽLÁZY. Při jejich nedostatku jsou vlasy matné třepivé a rostou pomalu. Při nadbytku jsou tenké a lehce se přetrhnou. Podobně jsou postiženy i nehty.
HORMONY SLINIVKY. Pokud jíme více sladkostí, může se stát, že slinivku přetížíme, a ta nestačí cukr zpracovat. Onemocníme cukrovkou s nedostatkem hormonu inzulínu. Právě vypadávání vlasů (či meziprstní plísně) může být jedním z prvních příznaků jejího vzniku.
DALŠÍ VLIVY. Psychický stres, anorexie, rozkolísané hladiny železa, mědi, zinku, vitaminu A a B2, dále panthenolu, biotinu, vápníku a chromu u cukrovky. I zevní chemické prostředí se může nepříznivě uplatnit: nadměrné hladiny těžkých kovů jako např. arsenu, kadmia, olova a také rtuti za zubních výplní.
NEMOCI. Sem patří především různé kožní choroby.
Oficiální léčení:
Vždy jsou třeba laboratorní vyšetření a vyšetření u specialistů. U žen léčebně, kromě náhrady chybějících hormonů, často jde o odstranění vlivu a hladin mužských hormonů. Toho se dosáhne řadou léků. Zároveň je třeba normalizovat hladinu štítné žlázy. Proto je vždy třeba navštívit endokrinologa a diabetologa. Ztráta vlasů u mužů je podmíněna geneticky. Jeden z "chemických" preparátů, které mohou pomoci, je tzv. finasterid (např. Propecia tbl. oo 1 mg) což je látka blokující tvorbu mužských hormonů. Má ale vedlejší účinky! K dispozici je i řada roztoků, které se vtírají do ovlasení. Z nich je nejúčinnější minoxidil. Zkusit je možno také biotin, zinek, panthenol – zpočátku nejlépe v injekcích, vitamin B2, B6, B12 nebo i kyselinu listovou, opět nejlépe formou injekčních kúr.
Alternativní léčba
AKUPUNKTURA. Má smysl jen u ohraničených výpadků vlasů (alopecia areata). Jehlují se body plic 7, žaludek 36, ledvina 3, játra 3, měchýř 39 a 23.
PUPENCE. Podél hranice ovlasení se 2-4x měsíčně udělají tenkou zubařskou jehličkou pupínky lokálním anestetikem. Tím se zlepší místní prokrvení pokožka kštice. Tato u nás neznámá metoda (tzv.neuralterapie) má své opodstatnění. Tou samou tenkou "zubařskou" jehličkou se mají takříkajíc "podstříknout" i případné jizvy na pokožce pod kšticí. Kolem jizev leckdy vznikají první okrsky vypadaných vlasů. Jizvy a jejich nagativní vliv na sousední kůži se obecně podceňuje.
LÉČBA VLASTNÍ KRVÍ. 1 až 5ml (ve stoupajících dávkách) vlastní žilní krve se vstříknou do svalu asi 3x do měsíce. Ke vstříknuté vlastní krvi lze přimíchat i vhodné injekční homeopatikum.
VÝTAŽKY Z (HOVĚZÍHO) BRZLÍKU. U nás je registrován TP-Serono. Nevýhodou je astronomická cena preparátů. Proč uvádím "injekce" v alternativní léčbě? Protože skolská (hrazená) medicína tyto metody neuznává a logicky také nehradí.
HOMEOPATIE. Doporučuji konstituční léčbu z rukou zkušeného homeopata.
LIDOVÉ LÉČENÍ. Masáž ledovou vodou či čerstvě vylisovanou šťávou z kopřiv. Mechanická podpora prokrvení podkladu, z něhož vlasy rostou, je každopádně namístě.
Na závěr upozorňuji, že výsledek pokusu o ovlivnění růstu vlasů je nejistý. Třeba ohraničená, kroužkovitá plešatost je naprosto nevypočitatelná, někdy vlasy narostou, jindy zmizí i chlupy na těle. Ale ze stejně neznámých příčin zase mohou chlupy i vlasy dorůst. Doporučuji proto nejdříve vyčerpat všechny možnosti oficiální medicíny. Protože se na vlasech často podepíší hormony, je nabídka alternativních léčeb, až na homeopatii, nevalná. Hormony lze totiž ovlivnit jen chemicky, přírodní léčby jsou pouze doplňkové.
Převzato z časopisu Meduňka listopad 2004, autorem článku je MUDr. Rudolf Zemek